Jak řešit odklady? Stát ze čtyř variant hledá tu správnou

Na základních školách je dnes poslední den pro zápisy k povinné školní docházce. Česká republika se dlouho potýká s vysokým procentem odkladů, ten u nás dostane zhruba každé čtvrté až páté dítě. Ministerstvo školství teď přišlo se čtyřmi návrhy, jak situaci řešit. EDUin přináší stručné shrnutí jednotlivých návrhů z dokumentu, který máme k dispozici.

Návrhy MŠMT:

• zrušení dodatečného odkladu a přípravných tříd – nemá se týkat dětí, které jsou zařazené do přípravného stupně speciálních škol
• odklad posuzovaný ředitelem školy
• odklady pouze pro děti, které se narodily po 30. 6., případně 31. 5. – rodiče ostatních dětí by o odklad žádat nemohli, do první třídy by žáci nastoupili a dostávali individuální podporu
• odklad pouze pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami

V dokumentu jsou také podrobněji rozepsaná opatření, která mají redukci odkladů doprovázet. Pro každou z variant je 12 společných bodů:

• individuálnější přístup ke vzdělávání dětí
• lepší diagnostika
• větší podpora od pedagogicko-psychologické poradny
• zajištění asistenta pedagoga pro 1. ročník ZŠ
• lepší předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou
• plošné proškolení učitelů mateřinek i preventistů na základních školách v pedagogické diagnostice a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
• větší podpora školských poradenských zařízení
• zrušení známek od 1. do 3. třídy
• zákaz opakování 1. třídy
• postupný náběh všech změn v rozmezí tří až čtyř let
• zpřesnění údajů vykazovaných školami
• otevření debaty o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol

V případě, že úřad zvolí druhou variantu, tedy že je odklad posuzovaný ředitelem školy, chce ministerstvo k dvanácti bodům přidat ještě tři další:

• pravidla pro diagnostiku školní zralosti pro školská poradenská zařízení
• při odkladu je v mateřské škole nutný plán pedagogické podpory nebo individuální vzdělávací plán
• iniciační forma zápisu do 1. ročníku

Kateřina Lánská, analytička EDUinu: Tři ze čtyř variant mají jedno společné – jde o plošné opatření. Jediná druhá varianta plošná není. To by mohlo přinést kýžený výsledek ve více rovinách. Plošná opatření se málokdy vyplatí, jsou drahá, nezacílená a nemohou reagovat na individuální potřeby. Pokud by se rozhodování přeneslo na ředitele základní školy, který by takové rozhodnutí činil ideálně na základě informací z mateřské školy a od rodičů, pomohlo by to i plánování a lepší informovanosti učitelů ve škole, kam dítě nastupuje. Druhá varianta ale může fungovat jen v případě, že systém bude opravdu propojený a mateřská škola, poradna a základní škola budou skutečně spolupracovat. Podle navržených doprovodných opatření se zdá, že právě k tomu se směřuje, což by bylo jedině dobře.