Názory k článku Je správné odměňovat dobré chování dárky?

Také jsme dávali za nočník lentilku.Přibližně po 2 měsících to tak nějak vyšumělo do ztracena(aniž bychom to plánovali a cíleně k tomu směřovali) a teď jsou odměnou suché slípky a pochvala . Prostě to vyšlo .

já taky odměnňuji a přesně jako Ty.Souhlasím i s tím,že podobné je to u výchovy mláďátek-za všechno dobře provedené dostanou odměnu,až se to naučí,je to samozřejmé a odměna už se neočekává.Není to tak,že by dítě bez odměny nedělalo nic.Mám tedy s odměńováním jen ty nejlepší zkušenosti,kluk je úžasný.Dnes je větší,dostává odměny za jiné věci,než když byl malinký,to je snad jasné.Napdá mě třeba dvacka do pokladničky za každou jedničku s hvězdičkou do žákovské(3.tř.).Má už hodně peněz,má pocit,že si peníze zaslouží a může si hospodařit podle svého,koupit si,co chce,aniž by maminka mumlala,jestli je to třeba,nebo že je to hloupost.Za pomoc s úklidem chválíme,ale ústně.

Nejde o to užívat metodu něco za něco vždycky, pro mě je to také až ta poslední možnost. Dokonce mě docela štve, že tuto metodu aplikují i u nás v MŠ (nelámou si hlavu s nějakou smysluplnější motivací). Ale se starším synem prostě někdy nehnu, dlouhodobé cíle absolutně nefungují - tedy s nočníkem byl opravdu velký problém, chválení ho nezajímalo, pokud byl bez plíny, honil mě po bytě s plínou a křičel plínu, plínu. Lentilky v kombinaci s létem, kdy se mohly zalívat kytičky na zahradě to pak vyřešily nějak ze dne na den. TeĎ (v 5 letech) máme ale podobný problém s motivací - nechápe, proč by se měl učit R, každý den se zlobí a vzteká a odmítá. Tak už jsem zase v situaci kdy podmiňuju - neřekneme-li si pár cvičeení na R, nebude se pak číst pohádka. Já si ale vážně nevím rady, chválím, snažím se logopedická cvičení všemožně zpestřit, šaškuju, ale on si jede po svém (a mladší tříletý šprt tam sedí vedle nás, všechno opakuje a to R už se naučil). Ale vzhledem k tomu, že večerní četba je velká odměna, cvičíme poctivě každý den a už i to R se nějak klube. Ale zase je to něco za něco.

Já to dělám taky, ale ne že jsem byla hodná, ale že návštěva doktora je pro mne stresující záležitost /a pro mé děti taky/, tak se ten stres musí nějak vyvážit

je to jednoduché, ty pozitivní zpětnou vazbu jako odměnu nechápeš, bereš to jako normální chování. Psycholog ti řekne, že pochválení je odměna, a já své děti odměňuji často, tak jako odměňují ony mě, je to o terminologii. Chválení malých dětí a dělání rituálů či obřadů z některých situací není šaškování, ale pro děti obrovská motivace a hlavně pocit bezpečí v tom, že to prostě tak je vždy...:) Osobně taky nemám ráda, když kolem sebe vidím děti, kterým se "platí" za vše co udělají, ale o tom ten článek nebyl.